Nastavení kobylky

Minule jsem se zmínil, že někdy nelze kytaru naladit kvůli špatně posazené kobylce. Rád bych to zobecnil i na ostatní strunné nástroje využívající hmatník z pražci. Ale nejdřív, co je vlastně kobylka ?

Struny na kytaře jsou na straně hlavy přichyceny ke kolíčkům, rozvedeny pomocí oříšku a opřeny o nultý pražec (někdy oříšek přebírá i funkci nultého pražce)
Na straně těla kytary se struny opírají o kobylku. Jsou dvě verze uchycení strun na straně kobylky.

První obrázek vyobrazuje uchycení strun bez použití struníku. Struny přechazejí přes kobylku a jsou následně zaklesnuty v otvorech ve dřevě kobylky a zajištěné kónickými kolíky z plastu. Samotný předěl strun je zpravidla tvořen tvrdým plastem. Kobylka je ke kytaře pevně přilepena.

Jiná verze využívá samostatné pohyblivé kobylky, která je celá vyrobená z tvrdého dřeva, viz následující obrázek. Struny za kobylkou pokračují na kovový struník, což je vlastně plech s otvory nebo háčky na přichycení strun.

Abyste pochopili způsob jak správně nastavit posazení kobylky, měli byste o kytaře vědět více.

Na krku kytary jsou některé pražce označeny tečkou. Je to pro snazsší orientaci při samotné hře na nástroj a zároveń jsou tak i zvýrazněna místa, která jsou důležitá pro ladění kytary. Nejdůležitějším pražcem je dvanáctý pražec, ten půlí délku natažené struny mezi nultým pražcem a kobylkou. Sedmý pražec je pak třetinou této délky a pátý pražec čtvrtinou.

Drnknete-li na volnou strunu, rozkmitá se tak, že největší rozkmit struny je právě nad dvanáctým pražcem. Tomuto místu se říká ve fyzice kmitna. Klasický způsob hry na struny je právě s jednou kmitnou na struně.

Pokud se ale v místě dvanáctého pražce dotknete prstem struny a druhou rukou drnknete, zjistíte, že struna zní o oktávu výše. Struna tak zní i po oddálení prstu od struny. Pohledem na strunu můžete zjistit, že struna má dvě kmitny a to nad pátým pražcem a někde nad tělem. V místě dvanáctého pražce struna naopak stojí a nekmitá. Této technice hry se říká flažolet. Zní velmi zajímavě.

Pokud chcete dále experimentovat, zkuste se dotknout struny nad sedmým pražcem a druhou rukou drnknout. Struna by měla kmitat se třemi kmitnami. No a flažolet na pátém pražci vám na struně vytvoří čtyři kmitny. Porovnejte si všechno s obrázkem a poslouchejte.

Vratíme se ale k flažoletu na dvanáctém pražci, v polovině kytary.
Tento flažolet zní jako oktáva normálně drnknuté prázdné struny.

Pokud zmáčknete strunu na dvanáctém pražci a drnknete jí,
Rozezní se jako oktáva normálně drnknuté prázdné struny.

Tedy ale jen v tom případě, že je dobře posazená kobylka, vysvětlím dále.
V každém případě je toto velmi důležitá zkouška při koupi nové kytary !!!

Tedy ještě jednou, flažolet na dvanáctém pražci musí znít stejně vysokým tónem jako drnknutí se stisklou strunou na dvanáctém pražci a to u dobré kytary na všech strunách :o)

Nalaďte si struny přesně podle ladičky. Potom zkuste změřit naladění jedné struny podle ladičky při drnknutí flažoletu ve dvanáctém pražci. Ladička by měla ukazovat naladěný stav, protože flažolet není závislý na pozici pražců, ale na napnutí a délce struny, a ani jedno se při flažoletu nemění.

Při nezměněném ladění nyní stiskněte stejnou strunu na dvanáctém pražci a drnkněte. Ladička vám nyní zřejmě vykáže nějakou odchylku. Takto vytvořený tón by měl znít ale stejně. Do tvorby tónu vám nyní vstoupily dva aspekty. Délka struny je definovaná dvanáctým pražcem, ten by měl být uprostřed struny a možná není úplně přesně. A za druhé, pokud máte vysoko struny, pak jejich přiblížení k hmatníku stiskem vašeho prstu způsobí zvýšení napětí na struně a to může tón zvýšit. Ať tak či tak, obojí lze vylepšit posunem kobylky.


Pokud vám tedy ladička ukazuje nižší tón po drnknutí struny při stisknutém dvanáctém pražci, musíte strunu zkrátit a to posunem kobylky směrem k hlavě kytary.