Bobešova
škola
3.Kytarové
tabulatury
TabulaturyOd vzniku zápisu not se loutnisti potýkali s nesmyslným nic nenapovídajícím záznamem skladby do notové osnovy.
Notový zápis nic nenapovídá o technice hry na strunný nástroj. Na loutně, kytaře, banju, mandolíně se totiž na rozdíl od jiných nástrojů dá jeden a tentýž tón zahrát hned několika způsoby. Třeba na kytaře prázdná struna "e" zní stejným tónem, jako struna "h" stisknutá na pátém pražci. Právě proto vznikly pro různé strunné nástroje jejich tabulatury. Co to je? |
Každé drnknutí na struně se pak označuje puntíkem, kroužkem apod.
Je to jako byste připravovali návod pro hrací stroj, kde mu jednoznačně říkáte , kterou strunu jak a kdy zahrát.
Tabulatura se čte normálně zleva doprava jak jsme zvyklí číst. |
Výše zobrazená tabulatura vám zase napovídá čísly nad puntíky, i který pražec dané struny máte stisknout.
Značení předělů mezi takty je stejné u tabulatury jako u notové osnovy. |
K tabulaturám lze připojit i grafické nákresy prstokladů akordů nebo jen hmatů. Kytarista pak okamžitě ví, že má levou rukou stisknout třeba akord G dur. Někdy stačí i jen pouhé značení akordovými značkami. |
V tabulaturách se dají dokonce vyjádřit i rytmy hraní přes všechny struny. Tlustá šipka vyjadřuje drnknutí přes všechny struny, naopak tenká šipka pak vyjadřuje návrat ruky nad strunami bez hraní. Lze tak zaznamenat styl hraní a předat ho druhým hráčům. |
A teď si zkuste přehrát tuto tabulaturu. Jen si dovolím jednu poznámku.
Basové struny tedy "E,A,D" drnkejte bříškem palce.
Potom strunu "g" hrajte ukazováčkem, "h" prostředníčkem a strunu "e" prsteníčkem.
Jde to samozřejmě všechno odehrát jedním prstem, ale není to ono. |