Tentokrát jsem si svoji cyklotrasu naplánoval na více dní než minule, připravil jsem si mapy, zabalil věci do tašek na kolo.. a už mne nešlo udržet, jak jsem se těšil na cestu.. Vyrazil jsem v neděli okolo jedné odpoledne z Vrchlabí, směr Kalná, Pecka, Vidoň, Miletín, Velký Vřešťákov, kde jsem se zchladil vykoupáním v rybníku a také jedním pivem..

Pak jsem pokračoval na Velichovky, Jaroměř a směrem na Opočno, to už se ale začalo stmívat a já hledal místo na spaní. Naštěstí jsem za Mokrým, příhodné jméno pro obec mezi bažinami, objevil nádherný travnatý kopec, kde jsem pod hvězdami usnul a za východu slunce a v ranních mlhách pode mnou procital do dalšího dne..

Moje první ležení nad krajinou v moři mlh..

A východ slunce.. Se sluncem spát a se sluncem stávat, kdo spal někdy venku pochopí.. :o)

A nespal jsem sám, vedle mne si lehl i tento rozkošný zajíček :o))

Úžasné byly i orosené pavučiny v trávě při sestupu z kopce zpět na silnici..

Autoportrét z cesty z Opočna směrem na Rychnov..

V Byzhradci jsem musel zastavit, to u každého rodinného domku nemají..
Pak následoval průjezd Černíkovicemi, Domašínem, přes Lokot do Rychnova a pak na Pěčín, Kameničnou a do Žamberka.

Před Žamberkem jsem se vykoupal a propocené prádlo vymáchal v řece Zdobnici.. To bylo super osvěžení.
Po té jsem se na náměstí zeptal možná i samotného starosty, co šel na oběd, kde bydlí náši rodinní známí,
které jsem po té i našel a navštívil. Bylo to moc fajn a děkuju za tak hezké přijetí.

Ze Žamberka jsem to chvilku zkusil cyklostezkou, ale za chvilku jsem zůstal jen na turistické, po které to nejelo, a tak jsem se vrátil zase k jízdě po silnici, je to přece jen rychlejší. Tak tedy dál přes Jablonné na Suchý vrch (950m n.m.), dost dobrý kopec.. :o)

Nahoře na Suchém jsem se chviku zdržel, poseděl jsem při několika holbách s Frantou, který teď už musí po horách chodit sám, protože jeho kamarádi už nechtějí chodit a s jedním cyklistou, co se sem přijel poprat s kopcem.. :o))
Bylo to fajn, člověk není sám, když nechce..

Na ten sjezd dolů do Červené Vody jsem se těšil. Tam nahoře u rozhledny na Křížové hoře jsem loni prodával..
A pak z Červené Vody, přes Bukovice, Bohutín až do Bludova...

A v Bludově jsem našel další příhodné místo na spaní, u dřevěné ohrady malého sadu..
V noci mělo něco přijít, v Brně prý už pršelo. O půlnoci někdo zapnul čerstvý vítr a po obloze lítaly blesky a trochu káplo.

Ráno už bylo zase počasí dobré, projel jsem Šumperk a nořil jsem se do Jeseníků zahalených v mracích.

V Loučné jsem si u pumpy dal kávu a ofotil jsem si i tuhle tabuli o elektrárně v Dlouhých Stráních, kam jsem měl tento den namířeno..

Konečně odbočka do údolí Divoké Desné a další zastávka u vody a mytí a praní..

Nádrž elektrárny dole mi ani tak velká nepřipadala, ale ta obnažená hráz byla velmi zajímavá.
Většina vody z nádrže byla asi přečerpaná v horní nádrži.

Tady už je vidět vrch kopce, který v sobě skrývá horní nádrž..

Jak prstenec saturnu.. Úchvatné dílo.. 1350m n.m.

V pozadí Praděd..

A okolo horní nádrže dva ovály asfaltek, tato přímo po okraji nádrže a druhá okolo pod valem hráze.
Tak jsem si tento den pojmenoval jako energetický.
V noci blesky a vítr a teď elektrárna, hroznej kopec nahoru a větrné elektrárny po kopcích :o))

Z Vysokých Strání sjíždím z kopců do Vernířovic a do Sobotína. Odtud se líně sunu nahoru do Hraběšic, a pak do Nového Malína, Hrabišína a Šumvaldu. A chvíli odpočinku jsem našel právě u Šumvaldského rybníka, osušil jsem si po noci igelity a vyhřál spacák, a také se jen tak vykoupal..

Nebylo to zas tak moc čistý, krmili tu ryby, ale po těch kopcích moc dobré.
Dalo by se tu i přespat, ale byly tu vysoké staré stromy a také ještě bylo brzo.. :o)



Pokračoval jsem dál do Uničova, kde jsem chtěl navštívit jednoho svého známého, ale odstěhoval se a já jsem dál nepátral,
ale co mne mile překvapilo byly tyto značky usnadňující pohyb cyklistům po městě, to by u nás v našem městě také moc pomohlo.
Podobné značky jsem později viděl i v Litovli.

Do Litovle se mi ale tento večer už nechtělo, a tak jsem si ustlal na strništi
a nebylo to špatné spaní, uprostřed rovného úrodného pole na Hané..

Vítej nové ráno, dnešní den bude poznávací..

A hurá do Litovle, radniční věž a kafíčko s dobíjením telefonu..

Svatojánský kamenný most..

A cyklostezkou dál směrem k Olomouci.. Ufuf můžu tudy jet, když nemám dvoukolo.. :o))

Krásné asfaltky po rovině ve stínu lužních lesů..

A další koupací místo v řece Moravě..

Ve stínu na zrcadle klidné hladiny řeky..

Ne opravdu, tuhle cyklostezku jsem si nevybral schválně kvůli jejímu číselnému označení.. :o)))

V Olomouci jsem se chtěl stavit v čajovně, ale byla otevřená až odpoledne, tak jsem se stavil aspoň v internetové kavárně a bez kafe jsem si vyřídil pár mailů.. No a pak hurá na náměstí..

Mají to tu krásné.. Chvilku posedím a pak dál směrem na Prostějov.

Cestou Olomoucí ven trochu bloudím, ale zase bych neviděl takovéto domy..

V Prostějově se potkávám se svým kamarádem Paolem
a také se tu potkávám se svou dcerkou Zuzkou a jejími kamarády Mikešem a Čikim..

Pozdě odpoledne sedám na kolo a přemisťuju se okolo Plumlova na Hamry,Vícov a pak po silnicích přes Stínavu, Malé Hradisko (hrozně dlouhej kopec), Protivanov a Žďárnou do Boskovic. To už je ale skoro tma, ještě se stíhám v šeru omýt na začátku Boskovic v říčce Bělá..

Naštěstí už jsem v Boskovicích spal, takže jsem přesně věděl místo kam jít, jen nějaký bezdomovec se na mne chvilku pověsil..

Chvilku jsem o tom přemýšlel, než jsem šel spát, ale pak jsem se vžil do jeho role, asi by se bál mne hledat a klidně jsem usnul v sadě kousek nad hradem. Ale i tak, čeho se nejvíce bojíme při spaní venku? Sami sebe, cizích lidí..


Ráno jsem chvilku čekal, než otevřou hrad, tak pozdě až v 9, když člověk na cestách vstává s východem slunce :o))
Ale dočkal jsem se. Pak jsem v okolí hradu natrhal i trochu pelyňku, než jsem pokračoval dál..

Dopoledne odjíždím z Boskovic směrem na Drnovice, no přiznám se, měl jsem jet jinudy,
ale proč ne, není jen jediná cesta na Kunštát a kostelíček v Drnovicích je hezký..

Kunštát a keramika, jeden hrneček jsem si dovez..

A pak jsem si zase zvolil trasu po malých silničkách směrem na Hluboké u Kunštátu a Tasovice, krpál jak hrom..

Pak Černovice a sjezdem po silničce do Hodonína a po chvíli i úleva od vedra v chladné vodě říčky Hodonínky.

V Nedvědicích jsem poseděl chvilku ve stínu při pivu a pak hurá na Pernštejn. A v kopci k hradu mi najednou cikán na kole i s nabalením na spaní na nosiči do ucha, dobrý den pane kam jedete, s tím jejich přízvukem. :o)
No párkrát jsem šláp a zůstal za mnou..:o))
Od hradu jsem jel údolím a nějak jsem špatně odbočil a ocitl jsem se mimo mé mapy v Bystřici nad Pernštejnem.
A tak jsem pak jel raději po silnicích na Nové Město na Moravě, pak nějakou objížďkou kvůli opravovanému mostu a dál až do Žďáru.

Ve Žďáru jsem měl naplánovanou návštěvu Zelené Hory. Je to velmi zajímavé..

Celý prostor okolo kostela je vlastně ohraničen chodbou okolo ve tvaru hvězdy.

Dovnitř má chodba otevřená loubí, vně má pak chodba několikero krásně dřevěných vrat..

Ještě pohled chodbou.. :o)

Ve Žďáru mají také zajímavý kamenný most se sochami..

Jedu z města na sever a chtěl bych ve Stržanově objevit muzeum síťování, ale nikdo o něm neví.. A tak mne už nic nebrzdí v další jízdě a já pokračuju malými silničkami přes Polničku, Račín, Vepřovou, Havlíčkovu Borovou a Jitkov..

A místo na spaní nacházím až za tmy u hřbitovní zdi ve Střížově.
Jen o půlnoci mne tu někdo šimral po hlavě, ale jinak se tu spalo dobře.. :o)

Po takovýchto cestách se jede nejlíp, a tak to už od sedmi rána valím k Chotěboři a stavuju se v Geofondu pozdravit se s jedním známým.

Malými silničkami se dostávám i k Seči, kde se okolo deváté ráno koupu, to bylo moc fajn, nikdo u vody ještě nebyl..

Voda byla neskutečně čistá a bylo ji víc než obvykle..

Za Sečí jsem uhnul na Heřmanův Městec a potkal celé pole s takovouhle rostlinkou, vůbec nevím, co to je.

Dál jsem pokračoval vyhřátými rovinami směrem na Přelouč, Nechanice a cestou jsem se vykoupal v písáku u Roudnic.

Pak jsem se zase zamotal ve vesničkách před Hořicemi. Ale pak už cestu znám velmi dobře :o)

A když jsem byl opět pod Peckou, jako bych byl už doma. Do Vrchlabí jsem dojel něco maličko po šesté.
Celkem jsem jel šest dní, najel v průměru každý den asi 122km a celkem 734km, a bylo to moc fajn.. :o)

-b-

na začátek