5.4.2. Boj
Když se velmoc rozhodne pro boj, nemůže v tomto tahu dozbrojit podle 5.4.1..
Postup boje je následující:
Útočit je možno z libovolného, útočníkem obsazeného státu do libovolného státu,
který se státem útočníka sousedí (viz. 2.).
Útok se oznamuje přesunem útočníkových vojáků,
vyčleněných na útok na hranici.
Na útok je možné vyčlenit jen ty vojáky,
kteří jsou rozmístěni v tom státě, ze kterého se útočí. Je možno vyčlenit skoro všechny vojáky,
ale aspoň jeden musí v útočícím státě zůstat, to je pravidlo bez vyjímky.
Útočník nemusí vyčlenit maximální počet. Může např. z deseti vyčlenit pro útok pouze čtyři.
Obvykle se útočí přesilou proti obránci, který je pravidly zvýhodněný, ale není to povinné.
Je možné zaútočit i proti přesile.
Útočník tedy přesunul svoje vojáky na hranici,
čímž oznámil útok na příslušný stát. Do obrany napadeného státu se zapojují všichni vojáci,
kteří v něm jsou. Boj probíhá pomocí kostek. Jako první hází vždy útočník, druhý pak obránce.
Každý hází jednou kostkou. Když obránce hodí větší číslo nebo stejné jako útočník,
vyhrává a jeden z útočníkových vojáků se vrací do krabičky mimo hrací plán.
Hodí-li útočník vyšší číslo, do své krabičky se vrací jeden z obránců.
Hází se tak dlouho, dokud jedna z bojujících stran nepřijde o všechny vojáky,
účastnící se konfliktu. Padnou-li všichni útočící vojáci, nic se neděje,
situace zůstává stejná, pouze útočník si rve vlasy nad zbytečně padlými vojáky.
Padnou-li všichni obránci (všichni vojáci v napadeném státě),
všichni vojáci vyčlenění k útoku útočící velmocí, kteří útok přežili,
se přesunují do dobytého státu (zbaveného obránců). Útočící velmoc tak získala další stát.
Obránci bojují všemi vojáky v napadeném státě, přičemž hráč nemůže povolat posily z jiných států.
Stejně tak útočník, který zaútočil pouze polovinou vojáků, které v útočícím státě měl,
nemůže dodatečně útočící vojsko posílit,
ani zaútočit v tom samém kole z toho samého státu na ten samý stát.
Jestliže však prohrál, může na tento stát zaútočit z jiného státu,
který s napadeným státem má společnou hranici.
Velmoc, která je na tahu a rozhodla se pro boj,
může útočit kolikrát chce bez ohledu na to, zda útoky jsou úspěšné či nikoliv.
Pokud byl hráč, který vedl boj (útok), ve svém posledním boji při své hře úspěšný
(tedy než předal hru následujícímu) ,
bere si ještě navíc z kupičky odložených karet s písmeny P, K, D, jednu kartu z vrchu pro sebe.
Pokud měl hráč nárok a zapomněl a hra byla předána následujícímu hráči, nárok na tuto kartu propadá.
|