něco
muziky

Fotoalbum
Hraní ve Vrchlabí rok 2017


ZPĚT






Hraní letos
Hraní 2017
Hraní 2016
Hraní 2015
Hraní 2014
Hraní 2013
Hraní 2012
Hraní 2011
Hraní 2010
Hraní 2009
Hraní 2008
Hraní 2007
Z dřívějška






Na začátek
ťuknutím
na levý
sloupec
navigace

Žalý 2017

Tentokrát byl silvestrovský výstup na Žalý trochu mokřejší.
Pršelo, na Kněžicích led na cestách, a měl jsem pocit,
že je déšť čím výš, tím výživnější. Nahoře na Žalým bylo po ohni
ve sněhu vytavené kolečko, ale oheň se musel znovu rozdělávat.
Já jsem to s kytarou radši vzdal do chalupy. A tam jsme se stejně
za chvilku skoro všichni sešli na ohřátí a posezení a trochu jsme
i pohráli, pozpívali a připili jedem druhému a bylo to fajn.. :o)
-b-


navigace

Pohrátí v motorestu 24.12.2017

Dárky byly rozdaný, televizi doma nemáme, a tak co třeba
si jít zahrát s kamarády do motorestu.
Pirmin zamluvil dlouhej stůl a my jsme se sešli a zabrnkali..
No asi se z tohoto po Štědrovečerního nočního posezení
stává pomalu hezká tradice... Bylo to moc fajn :o)
-b-


navigace

Zpívání koled v kostele 24.12.2017

Tentokrát se klášterní kostel opravoval, a tak
se zpívání koled přesunulo do kostela sv.Vavřince.
Nevím proč, ale měl jsem z toho trochu trému,
jaké to tam bude, ale nakonec to bylo nádherné...
Mně osobně se to moc líbilo a užíval jsem si to..
Snad to podobně cítili i všichni ostatní, co tam byli s námi..
Za fotečky děkuju Zdeňkovi Horákovi..
-b-


navigace

Koledy mezi sochami betléma 17.12.2017

Na tohle koledování jsme se těšili nejvíc..
Snad proto, že jsme si na něj nacvičili koledu,
která byla vytvořena právě pro tento betlém a tuto chvíli..
A možná také proto, že tohle hraní nikdo nezve,
ale prostě je z naší vůle a z naší radosti..
Hrát mezi velkými dřevěnými sochami betléma..
A pro lidičky z našeho města a okolí a jen tak..
Tak snad jste si to užili s námi..

-b-


navigace

Koledy v Dolním Dvoře 16.12.2017

Koledování v Dolním Dvoře je vždycky takové malebné
možná i tím, že je to koledování nejblíž k horám
a k bílé zimě. Na náměstíčku tu hoří živý oheň..
Ve stáncích se prodává svařák a grog a malé dárky.
Však koukněte na fotky a pochopíte...
-b-


navigace

V Dolní Kalné u stromu 15.12.2017

Na naší kolednické štaci nechyběla ani Kalná.
Tady nám u basy zaskakoval MarcelK.
Na tomhle koledování jsem nebyl, odpolední směna :o(
Ale z foteček to vypadá dobře...
-b-


navigace

Koledování Domově seniorů 12.12.2017

Jako každoročně jsme i letos zahráli babičkám a dědům
ve vrchlabském domově seniorů.
Prý se tak těšili, že se na poslouchání scházeli už
den předem... Tak snad se jim líbilo.
Jen nám z tohoto hraní schází pár obrázků,
no kdybyste někdo měl nějakou fotografii z tohoto koledování,
tak na nás vzpomeňte.. :o)
-b-


navigace

Koledování v Lánově 8.12.2017

V pátek jsme se přesunuli do Lánova na stejné místo jako loni
a už cestou jsme se dovídali, že nám bude scházet další hlas.
Lidiček se sešlo celkem dost, a zima, i když namrzalo, byla
ještě snesitelná.. Jen nevím, jak jsme byli slyšet..
Ale asi ano, bó lidičkové s námi zpívali a chtěli i přidat..
Děkujeme, že jsme u vás mohli zahrát.. :o)
-b-


navigace

Zkouška nové koledy 6.12.2017

A ještě jedna speciální zkouška s novou koledou..
Však se máte na co těšit, zahrajeme vám ji prvně
v neděli 17.12.2017 u Betléma ve Vrchlabí.
Pavel Tryzna umí vyřezat nádherné sochy,
Dana Kavanová napsala nádherný text
a celé to do poutavé melodie zabalil Míra Feistauer,
no a my všichni z NáVáHuTě se vám to pokusíme
pěkně zahrát a zazpívat.. Přijďte pobejt :o)
-b-


navigace

Koledování v klášteře 2.12.2017

Po dvou zkouškách začínáme koledovaní ve vrchlabském klášteře
v muzeu, kde současně probíhal i jarmark. Abych se přiznal,
měl jsem z toho i trochu trému, ještě že nás hraje a zpívá
tolik. Ale už zde padla i obava, jestli by naše náhodně vánoční
hudební těleso nezasloužilo nějaké oživení ze stran mladších
muzikantů.. Tak a máte o čem přemýšlet.. :o)
Ještě děkujeme organizátorům za milé pohoštění a bezva atmosféru
-b-


navigace

Muzicírování na Rovinkách 25.11.2017

Už podruhé se v podobném čase ocitáme s hudebními nástroji na
Rovinkách. Tentokrát jsme začali s muzicírováním ve stylu koled,
a pak jsme si zahráli dokola naše oblíbené songy..
Děkuju moc Milošovi a Hance za pohoštění a fajnové prostředí,
však já vám to vrátím v ovocném vínečku.. :o)
-b-


navigace

Brnkání na duši 3.11.2017

V pátek 3.11.2017 se hrálo v Kavárně 7.štítů a jak to Bobeš uvedl na svém
zvadlu, bylo to BRNKÁNÍ NA DUŠI. Hrály se písničky vlastní nebo i velmi
zapomenuté nebo pro druhé neznámé, žánrově neomezené, takové, které nejdou
zahrát ve velkém kruhu muzicírování jako třebas na Lážu Plážu. Hrálo se
prostě cokoli, na co byla chuť a nálada. Již tradičně se stoly zaplnily
hromadou papírů s texty písniček a ekologové opět vůbec nejásali neboť
muselo padnout několik hektarů lesa. Ale všichni jsme si to krásně užívali a
čas neuvěřitelně rychle ubíhal. Napočítal jsem čtrnáct hrajících muzikantů,
hudební sestavu posílili i kamarádi JirkaCh a MarcelaCh až z dalekého Brandýsa


Do nástrojové plnotučnosti chyběly housle, mandolína i banjo, ale i tak byla kapacitně omezená kavárnička zaplněná.
Bobeš si dal velkou práci s výrobou památečních placek (camrátek) a jsou opravdu povedená. Vypaloval je trojbarevně (!)
a každý muzikant po zdařilé hudební prezentaci si z pytlíku camrátko vylosoval. Díky Pavle! No, já jsem domácí přípravu
trochu podcenil, takže camrátko nemám žádné. Ba ne, to byl vtipný vtip, mám tři, hurá! Při odjezdu domů jsem ostatní asi
hodně zdržoval neboť neustále obcházejíc budovu kavárničky jsem napočítal jen šest štítů a mohu zde odpřisáhnout, že
po dobu naší přítomnosti se žádná demolice štítu nekonala. Všem patří poděkování za parádní dušičkové brnkání. -fj-

navigace

U Učíků 18.10.2017

Hrálo se v Tankovně U Učíků. Asi po půl roce jsme opět zavítali do známého
salónu, a taky se celý salón zcela zaplnil, volných míst moc nezbylo. Pauza
od posledního hraní na Lážo Plážu byla docela dlouhá, u někoho se začal
projevoval absťák a mnohé kytaristy už svrběly prsty. Taky se začalo hrát
hodně dravě až nenasytně a zklidnění muzikantů se projevilo někdy v druhém
kole "kdo je na řadě". Všichni hudebníci se sešli takřka ve stejný čas,
pouze housličky měly trochu zpoždění a originální hudební těleso bylo
nástrojově opět plnotučné. Během večera si zahrálo čtrnáct muzikantů a
naprostá většina osazenstva v salónu zpívala, paráda.


Při focení jsem marně vzpomínal na loňské nastavení foťáku, osvětlení v salónu je totiž velmi specifické a musel
jsem hodně laborovat, příště se snad polepším a fotky budou lepší. Všem díky za pěkný večer. -fj-

navigace

LážoPlážo 13.9.2017

Těžko uvěřit, ale opravdu se konala letošní poslední závěrečná 19. středeční
countrytéka na LP. Počasí nám docela přálo, hlavně vítr byl více od jihu a
zahrádka LP se ocitla v závětří, deštník přišel vhod až cestou domů. LP se
otevřelo jen pro nás a přivítal nás rozesmátý Daniel, prázdné stoly a u
hudby tác se zelenou, hezká podívaná a už jsme se řehtali. Hudebníci se
ztěžka scházeli, hudební těleso bylo plnotučné až příchodem basy po setmění.
Zahrálo si 16 muzikantů v prostředí přímo koncertním neboť přišli jen skalní
příznivci, tedy vlastně pěvecký sbor. A byla to paráda, důstojný závěr.
Ještě malá statistika z letošního LP - zlato za 100% účast má ňákej JardaF


(plnou účast má i MirkaF a 31.9.17 pořádáme na náměstí ve VR autogramiádu, přijímání gratulací a přebírání darů ...),
18x byl a stříbro vybojoval LiborK, 17x byli a bronz vybojovali BohoušH, JirkaJ, 14x byli HonzaR, JirkaSch, NatašaŘ,
13x byli Bobeš, IvanM, OndraH, atd... Na LP přes celé léto si zahrálo 35 muzikantů, které znám jménem a 5-8 mně jménem
neznámých, tedy na 40 hudebníků. Zajímavá čísla,že? Stoprocentní babka opět chtěla muzikantům poděkovat, marně jsem jí to
rozmlouval, že za celé léto jsem nezahlédl jediného podvyživeného či vyhladovělého muzikanta, ne a ne a ne, vstávala
o 4 hodiny dříve než já a opravdu už od 6. ráno pekla "děkovný dort pro muzikanty" ve formě jablkového koláče.
Ale chutnal, že? Mirka hodokvasy miluje. Bobeš na předlohu DaliboraD vyrobil na památku letošního LP hromadu camrátek
(dřevěné placky) a byl o ně velký zájem, díky kluci. Radostnou zprávou taky je, že LP bude nejspíše fungovat i příští rok
neboť rekonstrukce Kačáku nebude tak rychlá, jak jsme se vloni obávali. A je na místě moc poděkovat informačnímu
organizátorovi, všem hudebníkům, zpěvačkám, zpěvákům, posluchačům zkrátka příznivcům,
šéfovi LP a příjemné obsluze i fotografům. Hip, hip, hurá letošnímu LP! -fj-

navigace

Osmnácté LážoPlážo 6.9.2017

S největší pravděpodobností letošní předposlední a v pořadí osmnácté
středeční countrytéce na LP počasí moc nepřálo. Zpočátku to ještě šlo, sem
tam přízemní mlha, po chvilce začalo poprchávat, po setmění se to zvrhlo v
pořádný slejvák a chvilkami zadul tak silný vítr, že vzduchem po LP létaly
nejen notoviny, ale i všechno možné. Mohutný slejvák leckoho překvapil, ale
já vím, že se odhlasovalo napouštění Kačáku a ta spojitost s mohutným deštěm
je jasná, bylo to dohodnuté. Akorát nevím, proč zrovna ve středu, že? Před
zahajovací hodinou byla účast na LP nulová a asi po hodině hraní snad nebylo
prázdného stolu. Stoly nebyly přecpané, to ne, místa ještě dost.


A proč najednou tolik lidí, i to vím zcela přesně - byla hudební středa. Ať se to někomu líbí nebo ne, je to nezvratný fakt,
že? Kam jsem se podíval všude byli skalňáci a skalničky, to se pak hraje a zpívá. Jéjej! Účast muzikantů byla poslabší,
napočítal jsem osm hrajících, ale do plnotučnosti hudebního tělesa chyběla jen basa. Často jsme se dostávali na řadu, přesto
se opět objevily pokusy o předbíhání. Nebudu jmenovat, ale Bobeši, to se přece nedělá! Nebo to dělej jako já, předstírej, že
fotíš a přeběhni na druhou stranu a jsi na řadě, ne? Přestal jsem používat smajlíky k mým pokusům o vtipný vtip, páč už mě
znáte, přesto se i mezi muzikanty najdou tak čistí a důvěřiví lidé, že můj pokus o vtipný vtip berou jako befel.
A stalo se neuvěřitelné - na promáčeném větrem sužovaném LP a při úplňku Měsíce neprůhledně ukrytým za hustými mraky se
zpívala Rusalka a její věhlasná árie Měsíčku na nebi hlubokém. A kapaly i slzy!
Neuvěřitelné, neskutečné, překrásné.... nemám slova! Tonda Dvořák určitě ani netušil, čeho je schopná i taková nějaká
bezejmenná country banda. Fotil nás i p.Horák, fotky jsou na rajčeti a pár mých fotek je zde v albu.
Všem patří velikánské díky za nevšední a krásný muzikantský večer! -fj-

navigace

Sedmnácté LážoPlážo 30.8.2017

Sedmnáctá coutrytéka na LP vyšla na poslední srpnovou a prázdninovou středu,
možná to byl i poslední letní den, bylo opravdu krásně, slunce mělo ještě
pořádnou sílu a do očí přímo řezalo. LP samozřejmě bylo zcela zaplněné a
návštěvníci byli naprostou většinou příznivci živé hudby, kteří hodně
zpívali nebo jen tak poslouchali, a to se pak krásně hraje. Pro hudbu fakt
super podmínky. Zájem o hudbu byl tak velký, že za mnou u sloupu stojící
postarší pán v kšiltovce mě docela nekompromisně vyhazoval, ať si stoupnu
někam jinam, že přeze mne nevidí na hudbu, lapajíc po dechu jsem se šel
uklidnit k toaletám a tam jsem to schytal z druhé strany neboť ke mně


přistoupil neznámý pán, představil se jako sběratel přírodních katastrof a žádal mě o fotografii. Připadal jsem si jako ve
špatném snu a chtěl se sbalit a jít domů, ještě že mi to Mirka rozmluvila, přišel bych o krásný hudební večer. Muzikantů
se sešlo čtrnáct, možná jsem na konec prázdnin očekával větší počet, ale vzhledem k výborným podmínkám na LP to bohatě
stačilo. Originální hudební těleso nebylo zcela plnotučné neboť chybělo banjo a o banjová sóla se popraly další nástroje.
Hned při vybalování kytary překvapivě přišel k LiboroviK mrňavý klučina, ani nevíme ke komu patřil (ale Liborovi neříkal
tati ani dědo) a neodbytně si chtěl s Liborem zazpívat, Libor samozřejmě neváhal a je z toho roztomilé foto. Fotograficky
se mi opravdu dařilo, vyfotil jsem druhého obřího a nezašlápnutelného chrobáka, tentokrát kráčel na zahrádku LP z druhé
strany, byl trochu jiný, možná to byla samička, možná to byl i druhý sameček a teď jsou v říji a budou se na LP trkat jako
jeleni. Tak se mrkněte do galerie. Poděkování za povedený a krásný hudební večer patří všem. -fj-

navigace

Šestnácté LážoPláž 23.8.2017

Další středeční countrytéce na LP, v pořadí šestnácté, počasí připravilo
krásný večer, tentokrát i s nádechem podzimu, bylo chladno a v kraťasech
přišli snad jen dva basáci, nejspíše se u basy více zahřejí. LP bylo
zaplněno asi z jedné čtvrtiny a k 18-té hodině se opět zaplnilo zcela. Davy
přicházejících lidiček dávaly naději, že se bude hodně zpívat. Jenže se to
nějak zvrtlo. A mnozí jsme nabyli dojmu, že zrovna teď a v tuto středu se
koná nějaký sraz dvou polovin Láža Pláža a jejich radostně bujaré a hlučné
setkání nemělo konce. V některých chvílích horní konec hudby neslyšel co
hraje dolní konec. Celé LP něco slavilo. Kdybych o srazu věděl, nejspíš bych


ostatní přemlouval, ať si hudební středu uděláme raději ve čtvrtek. Devatenáct hrajících muzikantů hrálo na plné volume,
rezervu v hlasitosti možná měla jen elektrická basa JirkyS. Z nástrojů nechybělo nic, hudební sestava tedy byla plnotučná.
Tři ukulelelisti si mezi sebou udělali nevídanou soutěž - kdo to má nejmenší, tedy to ukulele, fakt nevídané. Ale jinak
jsme se v rámci možností pěkně muzikantsky vyblbnuli. Naši sešlost fotil i HonzaD, no a mně se konečně povedlo vyfotit
zvláštního obřího chrobáka, který se v celé Evropě vyskytuje jen na LP, živí se okusováním listů stromů ze země, má jen dvě
nohy a je tak velký, že je nazašlápnutelný, tak se honem podívejte do galerie fotek.
Všem zpěvačkám, zpěvákům a hudebníkům patří velké poděkování. -fj-

navigace

Už patnáct LážoPláž 16.8.2017

V pořadí již patnácté středeční countrytéce na LP počasí připravilo docela
příjemné podmínky - slunce za mraky, ani mokro ani sucho, ani horko ani
zima, bylo jen trochu dusno hlavně pohybujícím se muzikantům. Počasí bylo
jakoby unavené a řekl bych skoro žádné. LP bylo obsazeno asi ze dvou třetin,
ovšem k 18-té hodině již bylo obsazeno plně a nastala beznadějná bitka o
volná místa. Živá hudba opět přilákala spoustu příznivců, mnozí byli hodně z
daleka, například u druhého hudebního stolu zpívaly tři zpěvačky až z Hradce
Králové a nebyly tu poprvé. Přišel se s námi rozloučit i Jeníček s rodinou,
dovolená jim končí a vrací se domů do Děčína. Na tuto středu avizovalo


neúčast poměrně dost hudebníků a předvídat, kdo asi přijde, bylo velmi obtížné. Pro případ velmi nízké účasti muzikantů
a tím se i mnohem častěji dostat na řadu, nafotil jsem si do mobilu několik seznamů písní a dokonce jsem uvažoval, že
odmítnu zelenou od šéfa LP neboť krásný večer bychom pak mohli vidět i čtyřikrát, a to je už hodně, že? Moje obavy byly
zbytečné, přišlo a zahrálo si na patnáct muzikantů, na řadu jsem se snad ani nedostal a zelená skoro chyběla. Z hudebních
nástrojů nepřišla jen mandolína a mohutný mandolinistův hlas v pohodě nahradil MarcelK i JanaF. NatašaŘ mi teda pěkně
brnká na nervy neboť si přinesla další novou hubenou kytaru a když žebrám u Mirky, ať mi koupí ještě jednu foukačku, tak
prý má sama málo. S Mirkou jsme již kráčeli domů a asi kilometr od LP najednou strašný křik - že jsme ještě nehráli kus
od V.Špinarové, tak jsme se vrátili a za svitu různých lampiček se Tenkrát na západě zahrálo. A co myslíte, ženský zase
bulily, tak nevím, proč to po nás chtějí. Muzikantsky a v trochu jiném repertoáru jsme se opět parádně vyblbnuli
a za krásný večer patří poděkování všem. -fj-

navigace

Počtrnácté na Lážu Plážu 9.8.2017

Čtrnácté středeční countrytéce na LP počasí připravilo o něco lidštější
podmínky než minule, kyslíku bylo o poznání více i pár mráčků zařídilo
příjemný stín. Hned při rozjížděčce nám šéf LP již tradičně poslal zelenou,
ostatně proč ne, určitě to bude krásný večer, tak proč ho nevidět dvakrát,
že? LP bylo opět zaplněné a lidičkové s potřebou si zazpívat jen stěží
hledali volná místa. LP silně bzučelo a k naší smůle se našel i hlučně
oslavující stůl, oslava gradovala a stůl byl až nepříjemně řvoucí. Nebyl
jsem sám, kdo měl sto chutí tento stůl nakopnout tak, že by ho ani Google
nenašel. Zpěvačky a zpěváci opouštěli těžce dobytá místa na lavicích před


řevem a stahovali se k hudbě a kolem kapely vytvořili tak neuvěřitelně hustou hradbu, že i já při občasném úprku na
toaletu jsem musel kalkulovat s určitou časovou rezervou na proniknutí zpívajícím sborem. A zpívalo se hodně. Součástí
pěveckého sboru byl samozřejmě i Jeníček z Děčína s maminkou a tentokrát i s dědečkem, taky zpěvákem a kytaristou a
docela litoval, že si kytaru nevzal. Tak možná za týden. Muzikantů přišlo hodně a hrajících hudebníků jsem napočítal
devatenáct, ale klidně nás mohlo být více neboť mnozí přicházeli až po odpolední směně, při takovémto počtu hráčů
samozřejmě bylo hudební těleso nástrojově plnotučné. Na slepenou a opravenou klasickou basu JirkyS si zahrálo hned několik
basistů i jedna basistka (tedy hráčů na basu, aby to někdo nepopletl) a zdá se, že basa to přežila.
Závěrečná se opět protáhla neboť domů se nikomu nechtělo a za krásný hudební večer patří díky všem. -fj-

navigace

Třinácté LážoPlážo muzicírování 2.8.2017

Konala se třináctá středeční a první srpnová countrytéka na LP. Předchozí
den byl zatím nejteplejším dnem letošního léta a dalo se předpokládat, že i
LP bude pořádně prohřáté. Již z dálky jsem pozoroval zvláštně barevný vzduch
nad LP, takový divný opar a hned mi došlo - takto se zbarví vzduch bez
kyslíku, tedy vzduch totálně vydýchaný. Pro mě děsivá představa neboť kromě
zásobování mé postarší tělesné schránky kyslíkem musím ještě nepravidelně
foukat do foukačky sem a tam a nikde žádný kyslík, to pak mám mžitky nejen
před, ale i za očima. Úvaha to však byla přesná a se všemi důsledky. LP
praskalo ve všech švech ještě před srazovou hodinou, dýchat se nedalo, navíc


byla ještě pořádná smaženice, během večera jsem si musel tričko dvakrát vyždímat a doma ještě potřetí. Velká spousta
zpěváků z našeho fanklubu nenašla místo a po chvilce odešli domů. To byla škoda. Přesto se hodně zpívalo, zpívala i
dlouhatánská fronta lidiček vinoucí se vedle kapely k výčepu. Muzikantů přišlo více jak dvacet, hrajících hudebníků jsem
napočítal čtrnáct, hudební těleso bylo nástrojově plnotučné a opět zcela originální. K originalitě nástrojů přispěla i
NatašaŘ a třebaže má všelijakých nástrojů asi tak na jeden náklaďák, pořídila si a hrála na jakousi hubenou kytaru, ještě
jsem na netu nenašel jak se to jmenuje. A musím se nad sebou zamyslet, páč mám jen jednu foukačku(?), že se nestydím!
Zkoušelo se zahrát i několik nových kusů a naplno se projevila ohromná kreativita hudebního tělesa.
Samozřejmě bylo hodně veselo a za krásný hudební večer patří dík všem. -fj-

navigace

Tucet hraní na Lážu Plážu 26.7.2017

Konala se dvanáctá středeční countrytéka na LP. V dopoledních hodinách bylo
LP přesně ve středu tlakové níže, která se naštěstí již vyřádila minulý den
nad východním NDR, jen drobné mrholení přišlo až po západu slunce. Svátek
měla sv. Anna - chladno z rána, přesto jsem jako jeden z mála poskakoval v
tričku s krátkými rukávy až do prodloužené závěrečné. Pořád mě zahřívají
vzpomínky na pradávnou minulost, kdy jsem míval vousy, kadeře, mládí ... kdy
ženský ve fabrice na nádvoří veřejně trhaly oddací listy ...pořád to hřeje.
Klidně to sem mohu napsal, protože babka Mirka na počítač nechodí. Taky mě
trochu rozpalovaly řvoucí stoly, neztišily se ani při kusu od V.Špinarové,


škoda, co se dá dělat, je to veřejná sešlost. Nejspíš jsem fotil sám, nejsou to profi fotky a jelikož ksichťákové záběry
neumím, snažím se o grupáčové záběry, do alba jsou dobré, jsou dobré i jako případné alibi na středeční večer a také se
mi pak dobře počítají muzikanti. A hrajících muzikantů jsem napočítal patnáct, což je slušný počet a mezi zpěváky bylo
několik dalších potenciálních hudebníků. Do plnotučnosti hudebního tělesa chyběla mandolína a také mohutný mandolinistův
hlas (proto si zatím nikdo ze sousedních vilek nestěžoval na řev) a o mandolínová sóla se okamžitě popralo hned několik
dalších nástrojů. To byla bitka. Fanklub byl opět značně početný a hodně se zpívalo,
bylo veselo, parádně jsme se muzikantsky vyblbli a za krásný večer patří dík všem. -fj-

navigace

Už se LážoPlážovalo jedenáctkrát 19.7.2017

Jedenácté středeční countrytéce na LP počasí přálo hodně. No, jak se to
vezme, tropické vedro mají rádi většinou jen mladí, ale postarším osobám moc
radosti vedro nedělá. A přiznávám se, že na adresu tv rosniček ohlašujících
"krásné pětatřicítky" utrousím i několik neslušných slov. Tropy vrcholily
právě v tuto středu a LP ještě před srazovou hodinou bylo zaplněné. Většina
našich skalních příznivců musela otestovat křečové žíly na nohách, prostě
nebylo kam si sednout. LP taky bzučelo jako včelí úl. U hudebních stolů se
rychle zaplňovala místa ve stínu, na přímé slunce se nikomu nechtělo neboť
tam byla smaženice ve vlastním sádle a nikde ani mráček. Zaregistroval jsem


devatenáct hrajících a více jak pět dalších přítomných hudebníků, nástrojová sestava byla plnotučná a zastoupení
nástrojů bylo kromě mandolíny a banja několikanásobné. A hrálo se jak o život. Dostat se na řadu však byla hrozně
dlouhá doba a když o tom tak přemýšlím, snad jsem se na řadu ani nedostal. Hudba byla v obležení fanklubu a zpěváků,
tlačenice to byla pořádná a pokud jsem chtěl vyfotit druhou stranu hudby, úkroky do boku jsem se musel vysoukat až
na cestu, tam se otočit o 180° a opět se nasoukat zpět. Asi stejný problém měli i další tři fotoprofíci, kteří hodně
fotili a fotek by měla být docela pěkná hromada. Countrytéka vlastně byla taková "tlačenice smažená ve vlastním sádle",
někomu to vyhovuje více a někomu méně, ale muzikantsky jsme se vyblbnuli pořádně. Všem díky za pěkný večer! -fj-

navigace

Desáté LážoPlážování 12.7.2017

Jubilejní desátá středeční countrytéka na LP byla do značné míry ovlivněna
rozmary počasí, slunce s deštěm se několikrát prostřídalo, přišla i hutnější
přeháňka, kdy plachtové okapy vůbec nestíhaly. Nestačilo ani preventivní
posunutí hudebních stolů, před přeháňkou prchající muzikanti se tak
promíchali, že si nikdo nemohl vybavit "kdo je na řadě", ani "kdo byl na
řadě". Lilo však jen krátce, ani nedošlo na lidovky. Rovněž účast našich
příznivců a fanklubu byla slabší, ale o to skalnatější a hodně se zpívalo.
To máme rádi. Při objednávání tekutin jsem taky postřehl jak moc šla na
dračku ta limonáda úplně nahoře bez a přitom to byla obyčejná limča s


příchutí bezu. Do plnotučnosti OHT chyběly housle, naproti tomu přišly tři ukulele a ukulelelisti Ondra s Martinem se
začínají pěkně otrkávat a rozjíždět, Illegal Bandu roste pořádná konkurence. Také přišly tři elektrizované basy, jenže na
třetí basu nezbyla elektřina (měly jen rozdvojku, nikoliv roztrojku) a basa měla i nějaký stud, nebo co (ale to se příště
poddá). A také jedna mladá skalní zpěvačka (skalnička, proč ne?) už měla v rukách kytaru, už jsem byl fotograficky
připraven, ale rovněž měla stud, nebo co (ale to se příště poddá). Hrála se Watanay a samozřejmě s námi zpíval i
nejmrňavější zpěvák Jeníček z Děčína se sestřičkou, maminkou a šikovným pejskem. Napočítal jsem dvanáct hrajících
muzikantů, countrytéka měla široký žánrový záběr, taky se netradičně protáhla neboť někteří hudebníci byli postiženi
celozávodní dovolenou a domů se nikomu nechtělo. A všem moc díky za krásný večer! -fj-

navigace

Devětkrát na LážuPlážu 5.7.2017

Již devátá countrytéka na LP byla pochopitelně prodloužená neboť se konala
na první z dvojice státních svátků, tedy na den věrozvěstů (pozor, nikoliv
zvěrozvěstů) Cyrila a Metodějě. Rovněž nám přálo i počasí a krátká přeháňka
s jedním zabouřením nic moc nepokazila. I přes vypuštěný Kačák, přilákalo
pěkné počasí na LP spoustu návštěvníků, bylo takřka plno a přišlo i velké
množství našich příznivců, zpěváků a posluchačů, fanklub byl hodně početný a
také velmi aktivní. Paráda, to je radost hrát. Fanklub ještě posílil náš
kamarád Jeníček z Děčína, před rokem to slíbil a slovo drží, přijel s celou
rodinou a na přivítanou si s námi zazpíval co jiného, přece Watanay.


Muzikantů jsem napočítal třináct, do plnotučné nástrojové sestavy OHT tentokrát chyběly housle a po delší době si zahrály
dvě klasické basy. Prázdniny a doba dovolených vždy hodně zamíchá složením hudebního tělesa. Neúčast na toto hraní předem
hlásila mandolína a JirkaJ, s manželkou původně měli v plánu zahraniční akci, jenže z ní sešlo neboť Jirka si nějak
pochroumal levé koleno, s modrou ozdobou na noze se pohyboval divně toporně a na hraní se musel nechat dovézt i odvézt,
hlavně že hrát to šlo. Prodloužená countrytéka neměla chybu, hodně jsme si zahráli a za pěkný večer patří dík všem!
-fj-

navigace

Duha na LážuPlážu 28.6.2017

Osmá středeční countrytéka byla, po delší době, dosti ovlivněna extrémy
počasí. Již v odpoledních hodinách se těsně vedle LP přehnala bouře,
nespadla ani kapka, ale webkamery ve Špindlu už byly mokré. Hned potom na LP
zase pálilo slunce a přivalil se děsně horký vzduch, nebyl jsem sám, kdo si
chtěl lehké tričko servat, NatašuŘ bych nemusel dlouho přemlouvat. Ano,
všichni jsme se škvařili a také sledovali jak na Trutnovsko se valí černo.
Už jsme se s okresním městem i loučili, když náhle se nad Kačákem objevila
duha, dokonce dvojitá a viditelně se přibližovala. Kde je duha, tam musí
pršet, že? A opravdu, během mžiku byla skoro tma a lilo jako z konve.


Mnozí návštěvníci ještě před duhou prchali domů, ale za sucha asi nedoběhli. Zbylí návštěvníci se z krajních stolů museli
přesunout blíž k hudbě neboť hudební stoly jako zázrakem zůstaly v suchu. Chuť si zahrát byla silnější než počasí,
napočítal jsem dvanáct hudebníků, OHT bylo v plné nástrojové síle, tedy plnotučné. Při mohutném lijáku překvapivě přišly
na řadu lidovky, no, je známo, že když člověku teče do bot či má strach, tak vzývá i všechny svaté a žádný div, že došlo
i Na tú Svatú Katerinu. Takový to byl slejvák. Až někdy příště zase bude liják, vezmu si místo foukačky akordeon a uděláme
asi dvoudenní lidovkové show až do rána, už se živě vidím, jak jsem třetí den zničenej. Paráda. Jak se přihnal, tak i
rychle déšť skončil a opět jsme zahlédli jasné nebe. Countrytéka se opět vydařila, pěkně jsme si zahráli,
bylo veselo a všem díky za krásný večer! -fj-

navigace

Sedmé slunovratové LážoPlážo 21.6.2017

Sedmá středeční countrytéka na LP se konala přesně v den slunovratu, kdy
slunce dosáhlo vrcholu a bude se vracet, tedy ne, že by se vracelo ze západu
na východ, ale na obloze bude klesat. No, ať se do toho moc nezamotám,
prostě, v létě slunce vychází za Černou Horou a v zimě vychází za Cihelnou,
to ví přece každý, že? Počasí nám přálo a co vítr? Vítr foukal a co myslíte,
měli muzikanti kolíčky na prádlo? Neměli! Papíry s texty zase létaly po
stolech a po zemi. Marně si tady třepím ten největší otvor do obličeje
(honem si nevzpomenu jak se slušně řekne pusa). A na vítr si musíme zvykat,
až oteplením stoupne hladina oceánů o 400 metrů a pobřeží bude někde mezi


Kunčicemi a Hartou, to teprve bude fičet., jako u moře! Nástrojově plnotučná sestava muzikantů OHT (orig. hudeb. těleso) byla
neustále v pohybu, přišli kluci i zdaleka, Ráďa s kytarou od Vidochova a jeho kamarád s housličkami až od Lázní Bělohradu,
někteří muzikanti přišli později, někteří museli dříve domů, hudební nástroje si různě půjčovali a teď to spočítejte, že? No,
napočítal jsem dvacet jedna hudebníků, to je mazec. Slunovrat 21.6.2017 - 21 muzikantů, to je mazec. Začal jsem fotit dost
pozdě, delší expozice a všichni v pohybu, to bylo špatně. Spoléhám na HonzuD, že mu nevypadl negativ z komory a fotoalbum
svými super fotkami zachrání. Taky se mi moc nedaří psaní toho článku, totiž 100 metrů od nás (v zahradě Rico u Penny) je
cirkus a mají tam lvy a když zařvou, okamžitě mám husí kůži jak struhadlo, naskočí mi pupínky velké jako rumové pralinky
a moje myšleky z LP odletí někam do Afriky. To se pak těžko píše, že? Mohutnou countrytéku podpořil
i velký počet ZPF - fanklub (zpěváci, posluchači, fandové) a určitě si to užili jako my. A díky patří všem! -fj-

navigace

Šesté Lážo Plážování 14.6.2017

Konalo se šesté středeční hraní, no, klidně bych to nazval countrytéka, proč
ne? Všichni muzikanti si na hraní nosí stohy zpěvníků a je to vlastně sbírka
písniček a v živém podání. Za pomoci kamarádů jsem hned zpočátku splnil
jednu soukromou záležitost, přes webkameru na LP jsem se spojil se strýčkem
z Hodonína, mávali jsme na sebe a hulákali do mobilu a strýček měl
velikánskou radost. Ten mikrofón na webkameře fakt chybí. Počasí nám docela
přálo, zase foukalo, ale vítr byl vlažný. A litoval ten, kdo neměl kolíčky
na prádlo. Tak prosím vás, napříště kolíčky na prádlo! LP bylo docela
zaplněné a pěkně to bzučelo, v jednu chvíli byla fronta od výčepu až u schodů.


V tomto bzukotu nebylo nijak snadné jen ve čtyřech rozjet Loď John B. Ano, zahajovalo se jen ve čtyřech, originální hudební
těleso (dále jen OHT, proč ne?) postupně sílilo a nakonec si během večera zahrálo na čtrnáct muzikantů. Tentokrát OHT
nebylo zcela plnotučné, nepřišlo ani jedno banjo, zato byly tři ukulele, přišel třetí ukulelista, ani jsem se ho nestačil
zeptat na jméno (Martin). Úprava Wayfaringa S. (dále jen WS, proč ne?) v klidu proběhla jak jsem psal minule, ani jsme se
nepoprali. Hluční návštěvníci LP se postupně vytráceli k domovům a hned je nahradili skalní zpěváci, posluchači a naši
fandové (dále jen ZPF, proč ne?). A to je výborná atmosféra na to, aby se členové OHT i ZPF pořádně vyblbnuli
a countrytéka tak opět byla suprácká. A všem moc díky! -fj-

navigace

Popáté na Lážu 7.6.2017

Páté středeční hudební hraní na LP se konalo opět za chladnějšího počasí,
což spolehlivě řeší vychytávky od Jegra či Hubertusa, ale takovéto počasí má
i jednu výhodu, na hraní totiž kromě muzikantů přijdou jen skalní fanoušci,
zpěváci, posluchači a obsadí všechny stoly kolem hudby. Což se stalo i
tentokrát, atmosféra pro hraní a zpívání byla fantastická a fotky to jen
dokazují. Fakt super zážitky. Muzikantů jsem napočítal jedenáct, opět se
sešly všechny hudební nástroje a originální hudební těleso bylo plnotučné.
No, a při hraní Wayfaringa S. jsem dostal bleskový nápad (doma mi říkají
Blesku, to už víte), že tento pravidelně hraný kus by si už zasloužil malou


úpravu. Na příštím hraní bychom se mohli dohodnout, že tento amerikánský kus rozjede ten Čech z jižní Moravy na německou
foukačku, pak čeští kluci amerikánsky zazpívají několik slok, hned poté by nastoupila NatašaŘ (a časem se určitě přidají
další) a česky zazpívá sloku s refrénem (a konečně bych se dověděl o čem ten kus je), poté by ta naplavenina z jihomoravska
na německou foukačku zafoukala sloku, refrén by zpívali čeští kluci v američtině a konec skladby by už nějak dofoukal na
německou foukačku ten Čehún od Hodonína. A když to dáme ještě do hlasů, to by byl nádherný multinárodnostní kus, že?
Tak příště se dohodneme. A všem moc díky za povedený večer! -fj-

navigace

Už čtyřikrát na Lážu 31.5.2017

V pořadí čtvrté hudební sešlosti počasí již přálo více, sice trochu foukalo,
ale nebyl to ten vítr s vrtulí jako před týdnem. Kolíčky na prádlo se však
ukázaly jako výborná vychytávka proti samovolnému obracení papírů s texty.
Pěknému počasí odpovídala i návštěvnost na LP a k našemu potěšení přišli jen
hudební fandové a příznivci a hodně se zpívalo. Široko daleko nebyl žádný
řvoucí stůl. A v této vynikající atmosféře se se svým drobounkým hláskem
předvedla i generačně nejmrňavější zpěvačka z rodu BohoušeH a jaká to byla
paráda. Fakt super. Během večera jsem napočítal patnáct hrajících muzikantů,
z hudebních nástrojů nechybělo nic. HonzaR navrhnul téma - koleje, vláček,


nádraží ...(od "schnellzuga" se to dalo očekávat, že?) a téma je to hodně široké, došlo i na Špinarku (děj filmu se
točí kolem budování nádraží, že?) a nádraží s názvem Wayfaring Stranger jsem fakt našel na Googlu. Začal jsem fotit
hned po západu slunce, ale už jsem nestihl záběry na Bobeše a JirkuSch, kluci museli odejít dříve, za to ještě po
odpolední směně si přišel zahrát PetrH. Závěrečná se asi o hodinu protáhla a nikomu se nechtělo toto báječné hraní opustit.
A všem moc díky za krásný hudební večer!
-fj-

navigace

Potřetí na Lážu 24.5.2017

Třetí hudební sešlosti na LP příroda moc nepřála, bylo dosti chladno a
foukal silný vítr. Všemožné zateplovací pomůcky, například čepice, ušanky,
kulichy, kapuce, klapky na uši, šály, vatované hubertusy, vrstvené oblečení,
deky i teplá obuv, přišly opravdu vhod. Před srazovou hodinou bylo LP úplně
prázdné, nikde ani živáčka, to jsem ještě neviděl. A JirkaSchm získal zlatou
medaili nejen jako první muzikant, (no, na cílové pásce mě předběhl jen o
dva metry, bylo to hodně těsné), ale Jirka má i medaili jako první
návštěvník na LP a tento titul mu fakt závidím. Přes nepřízeň počasí se však
sešlo sedmnáct hudebníků (!), počítám i hodně opožděného MarcelaK, chuť si


zahrát a zazpívat byla obrovská. Nástrojově plnotučná sestava, z nástrojů nic nechybělo. Zahajovací téma zpívání byla
ženská jména a ženských je asi půlka světa, takže téma se protáhlo až do pozdního večera. I když až teď se přiznávám,
že žádnou ženskou jménem Wayfaring Stranger jsem nikdy nepotkal:-). Navíc, v tento den měly svátek Jany a přišly hned
dvě (JanaE a JanaL) a k oslavujícím se ještě připojil jubilant IvanM a bylo hóóódně veselo a bylo se i čím zevnitř
zahřívat. Jen šoféři mrznuli. V přítomnosti hrstky skalních jsme si parádně zahráli a ničím nerušená hudba nádherně
zněla po okolí. Byl to krásný večer a díky patří všem.
-fj-

navigace

Druhé muzicírování na Lážu 17.5.2017

Druhé letošní hraní na LP začalo dosti rozpačitě neboť na ohlášenou srazovou
hodinu přišli jen čtyři muzikanti. Úderem osmnácté se začalo hrát, ale pořád
jsme zrakem bloudili po přístupových cestách a vyhlíželi další muzikanty a
přemýšleli, kde se stala chyba. Navíc, asi po čtvrt hodině hraní nám obsluha
přinesla plný tác veselých zelených a naše rozpačitost ještě stoupla při
představě, že asi na patnáct zelených kusů jsme čtyři muzikanti a z toho
jsou dva šoféři a jen dva jsme normální. Už jsem se viděl, jak mě večer domů
nesou.Děsivá představa. Tento strašlivý scénář se však nenaplnil, se
zpožděním přišli další a další muzikanti a nakonec jsem napočítal osm


hrajících, což je víc než na minulém prvním LP. Počítám i JanuE, která přišla bez nástrojů a po chvilce zase odešla,
ale na půjčenou kytaru si zahrála a zazpívala, to se počítá. Z nástrojů chyběly jen housličky a kdo s sebou neměl všechny
zpěvníky, tak litoval neboť na řadu jsme se dostali mnohem častěji. Příroda zařídila krásnou středu, my jsme si udělali
krásný večer plný krásných písniček, bylo hodně veselo a všem moc díky!
-fj-

navigace

Letos prvně na Lážu 13.5.2017

Ano, hrálo se na Lážu Plážu a s čistým svědomím to mohu prohlásit za Letošní
První LP! Hraní bylo svoláno pouhý jeden den předem a nechci na někoho
ukazovat prstem, či někoho jmenovat, no ale zkrátka - to takhle úplně čistou
náhodou jel LiborK kolem LP a úplně čistou náhodou mu auto brzdilo, tak na
LP zastavil a čistou náhodou byl zrovna krásný páteční den a LP se Liborovi
tak móóc líbilo, že hned na sobotu objednal stoly pro hudbu a pak už to mělo
rychlý spád. A tento jeho bleskový nápad přišlo v sobotu podpořit sedm
muzikantů a zhruba stejný počet příslušných a skalních a perzonál LP nás
vítal s otevřenou náručí a otevřenou pípou. Posluchačů bylo víc, ale taky


tam byl jeden řvoucí stůl a považte, na LP je asi pět hektarů volného místa a oni si sednou hned vedle hudby, škoda.
Naštěstí se nezdrželi na dlouho. Z hudebních nástrojů nám chyběla basa a benžo, muziku muselo tvrdit Bohoušovo ukulele,
benžo nahradily tři foukačky a zahráli jsme si parádně. Třípětinová většina průměrného počtu muzikantů rozhodla,
že tímto se letošní LP otevírá a na každou další středu jsou objednány dva stoly pro hudbu. Účast je samozřejmě
dobrovolná, ale běda tomu, kdo nepříjde:-)! Díky všem za krásný večer.
-fj-

navigace

Muzicírování U Učíků 3.5.2017

Středeční hraní se konalo ještě v Tankovně U Učíků, i když zrovna v tuto
středu počasí by dovolilo zahrát si už i na Lážu Plážu. Hraní bylo svoláno
na poslední chvíli a možná i proto nepřišli naši známí skalní příznivci a
zpěváci. Zpočátku poloprázdný salón dával velkou šanci na parádní pohrátí,
asi po hodině však horda chlapů obsadila velký stůl u akvária a k naší smůle
se z něj stal řvoucí stůl a zasloužil by si dvě červené karty. Muzikantů se
sešlo jako obvykle a do plné nástrojové sestavy jsem pořád oknem vyhlížel
alespoň jedny housličky. Naši houslisté nepřišli, ale housličky byly a byly
hodně z daleka neboť díky našemu kamarádovi Drobečkovi přišli na hraní


kluci až někde od Vyškova u Brna. Dan s hromadou foukaček a Milan s houslemi, kytarou, mandolínou a možná měl v autě
ještě další nástroje. Hned se k nám přidali a sólové mezihry bezproblémově podpořili. Milan měl nástroje propojené
se zvukovým zařízením (neznám odborný název, možná looper - smyčkovač) a naživo si postupně nahrál zvukové smyčky
a vytvořil tak celý orchestr a s Danem nám zahráli parádní instrumentálky od irských motivů až po Dylanovu Knockin
On Heavens Door (Nebeská brána) a další pecky. To ztichnul i řvoucí stůl. Byla to hudba tak trochu z jiného šálku
a všem se to móóc líbilo. Během večera si zahrálo čtrnáct muzikantů a domů se vůbec nechtělo.
A považte, o našem hraní se mluví až v Americe, až k americkému autorovi "Základů jamování" (tedy základy hraní,
nikoliv základy vaření marmelády) se donesla naše nedávná diskuse na toto téma zde na těchto stránkách.
Všem moc díky za krásný večer! -fj-

navigace

Muzicírování U Učíků 12.4.2017

Příjemně vyhřátý salón v Tankovně U Učíků přišel vhod i tomuto středečnímu
hraní. Počasí nebylo nic moc, a to se za dva týdny má otvírat Lážo Plážo.
Majitel Tankovny zvětšil zasedací prostor v salónu o jeden stůl,
návštěvnost však nebyla nijak obrovská, třebaže si přišli zazpívat i
lidičkové až z dalekého Libereckého kraje, asi na hradeckokrálovsku máme
více hospod. Samozřejmě si přišlo zazpívat i několik místních příznivců
živé hudby a muzikální atmosféra byla vynikající a opravdu krásně to znělo.
Nikdo nevyrušoval, tedy až na mě a málem jsem dostal červenou kartu.
Znovu se omlouvám a slibuji, že minimálně do příštího hraní budu hodnej.


Ale na druhou stranu, když jako postarší důchodce prohlásím, že už tady dlouho nebudu a reakce kamarádů je jednohlasné
přikyvování hlavou, to je taky na červenou kartu! Muzikantů jsem napočítal dvanáct, z nástrojů nechybělo nic, hudební
těleso bylo opět plnotučné. Hrály se písničky populárně známé, tedy pravý opak vykopávek a zabékali jsme si parádně.
Všem moc díky za pěkný večer. -fj-

navigace

Aprílové brnkání U Sedmi Štítů 31.3.2017

Hrálo se v pátek, den před aprílem, v Kavárně 7 štítů. Ihned při příchodu
jsme se dotazovali provozovatele 7 štítů na letošní Lážo Plážo a dočkali
jsme se radostné informace, že LP otevřou i přes probíhající rekonstrukci
Kačáku. Navíc je na LP nově nasměrována webkamera, jen ještě musíme prosadit
instalaci mikrofonu a pak budeme mít živé přenosy až do obýváků. Sešlost v
kavárničce byla kapacitně značně omezená, přesto se sešla nástrojově
plnotučná sestava třinácti muzikantů plus několik rodinných příslušných.
Nezasvěcený člověk by lehce mohl nabýt dojmu, že tato horda lidí je nějak
ujetá, či praštěná a že soutěžíme o nejvykopanější vykopávkovou písničku.


Bane, to byla taková dohoda. Každý se mohl předvést, a taky předvedl. Skoro každý, co se dostal na řadu, si nejdříve
zahrál na kamelota a rozdal texty s akordy a pak zpíval, ale většinou to bylo sólo a ostatní poslouchali, či listovali
v papírech. Všemi hraných písniček bylo opravdu poskrovnu. A to bylo neznámých a krásných písní, to bylo papírů, to muselo
padnout stromů, no ekologicky tedy nic moc, ale byla to nádhera a domů se nikomu nechtělo. Došlo i na další milé okamžiky,
kdy MíraF zvaný Ben se přiznal k blížícím se narozkám a rozdal nám zpěvníky s jeho vlastní tvorbou a tyto parádní zpěvníky
vytvořila jeho dcerka. A ruku na srdce, ne každý se veřejně přizná k tomu, že se narodil, že? VěraF obdržela
od Libora a DanyK zvláštní dirigentskou taktovku, z jedné strany klasická taktovka a z druhé strany jakoby kladivo
na falešné hráče. A Bobeš za jeho organizátorskou a webovou činnost byl oceněn kytarovou medailí.
Takhle jsme se vyblbli. A všem moc díky za povedený večer. -fj-

navigace

Čtvrteční muzicírování 23.3.2017 U Učíků

Tentokrát se U Učíků hrálo ve čtvrtek neboť na středu by scházela mandolína.
V zarezervovaném salónu pro hudbu opět bylo pár stolů ještě navrch
zarezervováno na jména a po zkušenostech s ohromnou návštěvností
z minulého pátečního hraní jsem napjatě očekával jak to dopadne tentokrát.
Obavy však byly zbytečné. Tankovna se nezaplnila a dva stoly
zůstaly neobsazené. Přišli si nás poslechnout a s námi si zazpívat jen
opravdoví fanoušci živé hudby, což bylo moc potěšitelné a mohlo se hrát v
poklidu a decentně. A taky jsme se hudebně pěkně vyblbli. Paráda. Hudebníků
jsem napočítal dvanáct, z nástrojů nechybělo nic, takže hudební těleso bylo


zcela plnotučné. Mile nás překvapil JirkaSchm neboť na nějakém plese vyhrál v tombole poukázku na útratu právě U Učíků,
no klidně si mohl restauraci zamluvit jen pro sebe třeba na dva týdny, ale Jirka to kamarádsky hodil do placu,
a tak jsme jeho výhru hned prohýřili. Udělal jsem pár fotek a jsem moc rád, že se to povedlo neboť doma při mohutných
a překotných přípravách na hraní jsem si zapomněl mobil nabít. Někteří důchodci jsou hrozní, já vím...
Byl to opět povedený věčer a všem patří moc díky! -fj-

navigace

3.3.2017 páteční muzicírování U Učíků

Hrálo se v Tankovně U Učíků, mimořádně v pátek a i po delší pauze se dala
očekávat velká návštěvnost. Jenže celkový počet zájemců z řad našich
příznivců i muzikantů o tuto akci možná dvojnásobně převýšil kapacitu
salónu. Tankovna bohužel není nafukovací jako Lážo Plážo. Ani čtyři stoly
pro hudbu nestačily a volných nerezervovaných stolů víc nebylo, mnozí
futrál s nástrojem ani neotevřeli a rozhodli se dál pokračovat v nebezpečném
muzikantském absťáku. Přišlo totiž asi dvaadvacet muzikantů. Z nástrojů
nechybělo nic, snad jen by se mohlo někdy objevit dobro.


Plnotučné a mohutné hudební těleso mělo několikanásobné zastoupení nástrojů, kytar bylo celé hejno, v jednu chvíli
hrála čtyři banja, dvě basy, dvoje housle, z netradičních nástrojů přišel kachón (cajon), valcha a další cinkací i
foukací nástroje, které ani neumím pojmenovat. Tradičně se hrálo systémem "kdo je na řadě", i když v tom bzučícím úlu
to někdy přeskakovalo, chybička se vloudí a v tomto bzukotu bezchybně fungovala snad jen akordová mávátka DanyK,
výborný patent. Všem patří dík za prodloužený, mohutný a povedený večer. -fj-

navigace

8.2.2017 jsme hráli U Učíků

Bylo to další středeční hraní a opět v salónu U Učíků. Začátek byl již
tradičně rozcouraný a čtyři stoly pro hudbu se zdály zbytečně moc, jelikož
docela hodně muzikantů předem avizovalo svoji neúčast. Po chvilce se však
zaplnily jak hudební stoly, tak i stoly v celém salónu a tentokrát přišli
jen naši příznivci, hudbě se velmi věnovali a hodně zpívali. Dokonce v
salónu zavládlo naprosté ticho, když přišel na řadu ten instrumentální kus
od Špinarky, já se sice k vůli malé indispozici bránil hrát (no, byl jsem
trochu nakřáplej) a jen díky nastalému tichu jsem to jakžtakž udýchal.
Hudebníků jsem napočítal čtrnáct, potenciálních muzikantů však bylo přítomno


dost, takže číslo určitě není konečné. Z hudebních nástrojů chyběly jen housle, originální hudební těleso podpořil
cajón (kachón - bubnovací bedýnka) MilanaD, na stole u KátiD jsem zahlédl i ukulele, ale nevím zda bylo v akci a basovou
sekci tentokrát zachránila NatašaŘ, byla mezi námi poprvé a taky vlastně byla jediná muzikantka. Nataša je asi zvyklá
na svou dámskou kapelu Kocábka (potažmo Pizizubky ....), ale vůbec se nezalekla té hordy protisedících vousatých, špatně
oholených, zarostlých a zpustlých muzikantů, a to je dobře. Taky se mluvilo o příštím hraní a mohl by to být pátek 17.2.,
ale Učík má obsazeno, tak možná to bude jiná hospůdka, uvidíme.
Nefotil jsem sám a točila se i nějaká videa, tak se podívejte, co všechno se dostalo do Bobešova alba.
Všem moc díky za povedený večer. -fj-

navigace

18.1.2017 hraní U Učíků

Po dvou měsících se opět hrálo v salónu U Učíků. Venku docela tuhá "Ladovská
zima", ale v hospůdce bylo krásné vyhřáté útulno, pivo bylo o dvě koruny
chutnější a lahodnější než vloni a k tomu živá hudba, no prostě paráda.
Členové hudební skupiny NáVáHuTě si v předvánočním období na koledách
zahráli docela dost, leč většina ostatních hudebníků již trpěla abstinencí a
zima nezima, bacil nebacil, hurá do Tankovny U Učíků. Začátek byl opět dosti
rozcouraný, zpočátku se zdálo, že hudbě bude stačit jen pár stolů, ale po
chvilce se stoly musely přidat. Hrajících hudebníků se sešlo třináct,
nechyběl žádný nástroj a jak s oblibou říkám, hudební těleso bylo plnotučné.


Salón se zcela zaplnil, přišlo si zazpívat hodně příznivců a žádný stůl nezůstal volný. Mobilem jsem udělal pár snímků,
bohužel jsem nestihl fotograficky zvěčnit na půjčenou kytaru hrajícího MarcelaK, ale fotil i BohoušH a možná se to povedlo
jemu a snad fotky taky pošle Bobešovi do alba. Díky všem za povedený večer.
-fj-

navigace

Žalý2016

Sešel se rok s rokem a my jsme vyšli opět na Žalý,
na kopec tyčící se kousek nad Vrchlabím a Jilemnicí,
abysme se tu společně sešli s přáteli a společně si popřáli
do nového roku, pozpívali, buřty opekli, a popili páleného..
Tentokrát nám počasí přálo, modrá obloha a někde pod námi
moře mraků a večer a v noci tisíce hvězd... :o)
-b-